Home > Blogs
Blogs
चार महिन्याच्या बाळाच्या हृदयात असलेले छिद्र बुजविण्यासाठी सह्याद्रि हॉस्पिटल्समध्ये हायब्रिड प्रक्रिया
(व्हेंट्रीक्युलर सेप्टल डिफेक्ट (व्हीएसडी) म्हणजे हृदयात असलेले छिद्र असून हृदयासंबंधी बाळांमध्ये जन्मजात आढळणारी ही सामान्य व्याधी आहे.हृदयाचे दोन कप्पे वेगळे करणार्या भिंतीमध्ये (सेप्टम) हे छिद्र आढळून येते.यामुळे हृदयातील रक्त हे डाव्या कप्प्यांमधून उजव्या कप्प्यांमध्ये जाऊ शकते.यामुळे प्राणवायूयुक्त रक्त आणि प्राणवायू कमी असलेले रक्त हे एकमेकांमध्ये मिसळतात आणि बाळावर त्याचा विपरीत परिणाम होऊ शकतो.)
Team of Docs at Sahyadri Hospitals Perform Hybrid Procedure for Vsd Closure on Four Month Old Baby
( A ventricular septal defect (VSD), a hole in the heart, is a common heart defect that’s present at birth (congenital). The hole (defect) occurs in the wall (septum) that separates the heart’s lower chambers (ventricles) and as a result allows blood to pass from the left to the right side of the heart. Thus the oxygen rich and oxygen poor blood mix with each other and cause significant issues to baby
यकृतावरील उपचार
यकृताच्या आजारांवरील उपचार ४ प्रकारात विभागता येतील- 1. अचूक निदान करून, निदाना प्रमाणे उपचार करणे . 2. यकृताच्या आजारामुळे ओढविणाऱ्या गुंतागुंतीचा उपचार. 3. अंतिम टप्प्यातील यकृताच्या आजारासाठी यकृत प्रत्यारोपण. 4. जीवनशैलीत करावयाचे बदल.
नॉन अल्कोहोलिक फॅटी लिव्हर – एनएएफएलडी
या आजारात चयापचयाच्या क्रियेत बाधा झाल्याने यकृतामध्ये मेदाचे प्रमाण वाढते आणि चरबी प्रमाणाबाहेर आढळते. यामध्ये सुरुवातीला फॅटी लिव्हर होते आणि नंतर हिपॅटायटिस,फायब्रोसिस होतो आणि कालांतराने सिऱ्होसिसची बाधा होते. बदलत्या जीवनशैलीमुळे ओढविलेला हा आजार आहे. स्थूलता, बैठी जीवनशैली,फास्ट फूड चे सेवन, मधुमेह, रक्तातील वाढलेले मेदाचे प्रमाण या आजाराचे मूळ कारण समजले जाते. ९ ते ३२ % जनसामान्यांमध्ये हा फॅटी लिव्हरचा आजार आढळतो. वजन कमी केल्यास आणि योग्य जीवनपद्धती अवलंबल्यास फॅटी लिव्हर पूर्ववत होऊ शकते.
यकृताचे आजार
मद्यपानामुळे होणारे यकृताचे आजार : जास्त प्रमाणात आणि दीर्घकालीन मद्यसेवन केल्यामुळे यकृताचे आजार होतात. मद्यपानामुळे यकृताच्या रक्त तपासण्यांमध्ये दोष आढळणे,फॅटी लिव्हर (यकृतातील चरबीचे प्रमाण वाढणे),हेपॅटायटिस,लिव्हर सिऱ्होसिस ,कर्करोग होणे इत्यादी व्याधी उद्भवतात.
यकृताचे आजार आणि उपचार
यकृत हा आपल्या शरीरातील सर्वांत मोठा अवयव आहे. यकृताचे वजन शरीराच्या एकूण वजनाच्या १५० म्हणजेच ढोबळमानाने १२०० ते १५०० ग्रॅम असते. शरीराच्या उजव्या बाजूस बरगड्यांमध्ये यकृताची आंत रचना असते. चयापचयाच्या सर्व क्रियांमध्ये यकृताच्या महत्वाचा वाटा असतो आणि त्यामुळेच यकृताला शरीराची केमिकल फॅक्टरी असे संबोधले जाते आणि ५०० हून अधिक कार्य यकृत करत असते. शरीरातील विशेषत: आतड्यांमधून येणाऱ्या अशुद्धी यकृतात शुद्ध केल्या जातात (अमोनिया इत्यादी). तसेच शरीरातील प्रमुख प्रथिने तसेच रक्त गोठविण्यासाठी लागणारे घटक यकृतात बनविले जातात. अशी अनेक कार्य यकृतात होतात. शरीराच्या रोगप्रतिकार शक्तीचाही यकृत एक प्रमुख घटक आहे.आणि म्हणूनच यकृताला आजार झाल्यावर शरीरात अनेकविध गुंतागुंतीचा प्रादुर्भाव होतो आणि काही प्रसंगी शरीराचे अस्तित्वही धोक्यात येऊ शकते.
PTSD Awareness Day
People are diagnosed with several different mental health issues on a daily basis. Apart from those, however, there are many issues and disorders that go undiagnosed due to the lack of awareness surrounding them, or the taboo associated with them. One such disorder is PTSD or Post Traumatic Stress Disorder.
Brain Problems During and After Covid?
Covid affects mainly the respiratory system and causes lung disorders, and low oxygen saturation. However, we have also seen many patients with neurological problems. Recently, out of the neurological patients that frequent the OPD, a large percentage of them have had Covid or have presented with neurological manifestations of Covid.
कोविड दरम्यान व कोविड पश्चात मेंदूसंबंधी उद्भवणाऱ्या समस्या
कोविड प्रामुख्याने श्वसन प्रणालीवर परिणाम करतो आणि फुफ्फुसांच्या विकारांना कारणीभूत ठरतो, याबाबत सगळ्यांमध्ये जागरूकता आता निर्माण झाली आहे. मात्र अनेक रूग्ण हे मेंदूूसंबंधी समस्या देखील घेऊन येतात.
स्ट्रोक- वेळेला अनन्यसाधारण महत्व
जेव्हा मेंदूच्या एखाद्या भागाला होणारा रक्तपुरवठा खंडित होतो आणि त्यामुळे मेंदूमधील उतींना प्राणवायू आणि पोषक घटक मिळत नाहीत तेव्हा स्ट्रोक किंवा पक्षाघात होऊ शकतो. काही मिनिटांतच मेंदूतील पेशी नष्ट होण्यास सुरूवात होते. स्ट्रोक ही एक वैद्यकीय आपात्कालीन स्थिती आहे आणि यावर लगेचच उपचार गरजेचे असतात. वेळेवर उपचार झाले तर मेंदूला होणारे नुकसान आणि इतर गुंतागुंत कमी होऊ शकते.
Stroke- Time is essence
A stroke occurs when the blood supply to a part of the brain is disrupted, which prevents the tissues in the brain to not receive oxygen and nutrients. The brain cells begin to die within minutes. Stroke is a medical emergency and requires immediate treatment. Early treatment can reduce brain damage and other complications.
मल्टिपल स्क्लेरोसिस: लक्षणे, कारणे, जोखमीचे घटक, निदान, उपचार
मल्टिपल स्क्लेरोसिस (एमएस) हा मेंदू आणि पाठीच्या कणा निकामी करणारा आजार आहे. मल्टिपल स्क्लेरोसिसमध्ये आपल्या शरीरातील रोगप्रतिकारक प्रणाली मज्जातंतूंवरील संरक्षक (मायलीन) आवरणावर आघात करतात आणि त्यामुळे मेंदू आणि आपल्या शरीरातील संपर्क यंत्रणा खंडित होते. हळूहळू या आजारामुळे मेंदूवरील नसांचे नुकसान होऊन विपरीत परिणाम घडू शकतात.
Multiple Sclerosis: Symptoms, Causes, Risk factors,Diagnosis, Treatment
Multiple sclerosis (MS) is a potentially disabling disease of the brain and spinal cord (central nervous system). In multiple sclerosis, the immune system attacks the protective sheath (myelin) that covers nerve fibers and causes communication problems between your brain and the rest of your body. Eventually, the disease can cause permanent damage or deterioration of the nerves.
The Need for Awareness about Brain Tumor
‘Listen to your heart, not your brain’, ‘Let your heart talk to your brains’, ‘Do you have brains at all ?’
National Cancer Survivors Day
A day to commend the tenacity of those who successfully beat cancer. Many people across the globe are diagnosed with some form of cancer almost on a daily basis. While cancer is known to be one of the most dangerous and life-threatening diseases, it also breaks a person’s hopes to lead a happy and normal life in most cases.